Radvanický hrádek
Prozatím nejstarší stopy osídlení na katastru obce byly zjištěny při archeologických vykopávkách v létě roku 1970, kdy Archeologický ústav Akademie věd ČR pod vedením PhDr.Antonína Hejny, Csc.(1920-1986)zkoumal tzv.Zámecký vrch u Radvanic, asi 1 kilometr západně od centra obce.
V lidovém pojetí i ve starší literatuře bylo toto místo spojováno s hrádkem nebo tvrzí. Prvně však na toto místo upozornil páter Josef Czerný ze Stárkova v roce 1827, když připravoval podklady pro podrobnou Topografii Čech, jejímž organizátorem byl profesor malostranského gymnázia v Praze Josef Eichler. Podklady z této tak zvané Eichlerovy sbírky byly nakonec vydány tiskem Johannem Gottfriedem Sommerem až v roce 1836. V Topografii se můžeme dočíst, že:“Na výšině v sousedním lese se ještě říká u Starého zámku, protože zde dříve stával rytířský hrad, po kterém jsou tu ještě k vidění nějaké stopy.“ K tomuto hrádku, který zahalovalo po staletí mnoho tajemství, se tradovalo po okolí mnoho pověstí, z nichž nejznámější byla ta o tajné podzemní chodbě, která měla vést z Radvanického hrádku na hrad v Žacléři.
Veškeré dohady a domněnky o hrádku byly částečně vyvráceny po archeologickém průzkumu v roce 1970. Ještě tehdy byl areál hrádku v terénu dobře patrný.Představoval pahorek, obklopený od jihovýchodu a potom od východu až k severu a severozápadu valem a příkopem. Na jihovýchodní straně, kde se předpokládal přístup na hrádek, byl val s příkopem zdvojený. Dochovaná plocha hrádku je zhruba 58 x 34 metrů, rozměry vnitřního pahorku jsou 31 x 24 metrů. Pozorovatele zaujmou dodnes dochované valy, které hrádek z méně chráněné strany obklopovaly. Výzkum také zjistil na temeni pahorku zbytky stavby, které jsou připisovány pozůstatku věžovitého objektu. Průzkum potvrdil, že byl alespoň do prvního patra zděný z kamene a měl rozměry 10 x 21 metrů. Výzkumem v roce 1970 a terénními sběry, které zde provádělo již roku 1967 Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, bylo nashromážděno celkem 1090 fragmentů nádob, především však okraje nádob a fragmenty s výzdobou. Dále bylo nalezeno 36 železných předmětů z nichž stojí za zmínku například celý třmen, fragment přezky, nůž, 6 hrotů šípů s řapem, 5 hrotů šípů s tulejí, fragment kování a další. Šlo hlavně o předměty stavebního a vojenského charakteru.Z těchto nálezů vyplývá také funkce hrádku, která byla převážně strážní. Podle datace nálezů je tedy existence hrádku doložena již okolo roku 1300. Hrádek ležel totiž na hranici mezi državami pánů ze Švábenic (Trutnovsko) a pánů rodu erbu třmene (Vízmburk). Z polohy a situace hrádku lze odvodit domněnku, že stával na cestě spojující obě dvě državy. Ta vedla po hřebeni Jestřebích hor z Trutnova okolo Zámeckého vrchu v Poříčí, přes Bezděkov a Slavětín, okolo hrádku u Radvanic a pokračovala přes Odolov k Vízmburku.
Loučení s létem
2.9.2010 | Maršov u Úpice
Vítání prvňáčků
1.9.2010 | Rtyně v Podkrkonoší
Memoriál Leoše Kollerta
25.8.2010 | Rtyně v Podkrkonoší
Výjezdní zasedání SOJH - Jestřebí bouda
4.8.2010 | Svazek obcí JH
Úpice z ptačí perspektivy
24.7.2010 | Svazek obcí JH
